Zpravodaj Hnědé uhlí 2016, 56(4):34-43

Půdotvorný a krajinotvorný význam dřevin pěstovaných na výsypkových stanovištích

Ing. Konstantin Dimitrovský, Ing. Miroslav Kunt, Ph.D., Ing. Ondřej Vanc

Veškerá lidská činnost je již odedávna neoddělitelně spjata s rozdílným vlivem na obývanou krajinu a její přírodní složky v systému: půda - voda - vegetace - klima. Uvedené přírodní složky jsou i jednou z hlavních náplní katedry Zahradní a krajinné architektury ČZU. Technologie těžby surovin, v našem případě uhelné sloje (černé uhlí, hnědé uhlí, lignit), se již od poloviny 17. století neustále zdokonalovala. Její vývoj prošel celou řadu etap podmíněných společenskou potřebou uhlí. Historicky, ať již těžba hlubinná (Ostravsko-Karvinsko, Kladensko) nebo lomová (SZ Čechy), se rozdílným stupněm podílí na výše uvedených přírodních složkách. Studium komplexní struktury vztahů mezi těmito základními složkami s rozdílným stupněm poškození těžební činností byl úkol velmi komplikovaný, přímo úkol interdisciplinární. Při všech nápravných opatřeních, tj. tvorbě půd, vodního režimu a zejména vegetačního pokryvu formou lesnické rekultivace využitím dřevin listnatých a jehličnatých. Při všech obnovách lesních porostů na výsypkových stanovištích byl hlavní důraz kladen na půdotvorné procesy, na odolnost proti imisím a na jejich krajinotvorný význam. Na základě velmi bohatého dendrologického sortimentu byly specifikovány jednotlivé způsoby zalesňování výsypek dřevinami s velkou adaptací na atypická výsypková stanoviště.

Klíčová slova: krajinotvorný význam, výsypková dendroflóra, antropogenní substrát, výsypka, rekultivace, rekultivační typologie

Importance of woody species cultivated on mining dump sites for pedology and landscape formation

All human activity is always inseparably linked with various impacts on the inhabited landscape and its natural components in the system: the soil-water-vegetation-climate. These natural components are one of the major focus of the Department of garden and landscape architecture of ČZU (Czech University of Life Sciences, Prague). The technology of the raw material extraction, in our case, the coal seams (hard coal, brown coal, lignite), has been constantly improved since mid-17th century. Its development has gone through a number of stages influenced by social need for coal. Historically, whether underground mining (Ostrava-Karviná region, Kladno region) or open cast mining (North-West Bohemia) influence with varying degrees the above mentioned natural components. The study of the complex structure of the relationships between these essential components with varying degrees of damage caused by mining activities was the very complex task, directly interdisciplinary task. The main accent In all corrective measures, i.e.. the formation of soils, water systems and vegetation cover in particular in the form of forestry reclamation of mining dump sites using tree species of deciduous and coniferous types was emphasised on soil forming processes, on resistance to air pollutant immissions and their significance for landscape formation. On the basis of a very rich dendrological pool, the particular methods of afforestation were selected using tree species with great adaptation on atypical mining dump localities.

Keywords: landscape formation, dendroflora of mining dump sites, anthropogenic substrate, mining dump site, reclamation, reclamation typology

Zveřejněno: 1. prosinec 2016  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Dimitrovský, K., Kunt, M., & Vanc, O. (2016). Půdotvorný a krajinotvorný význam dřevin pěstovaných na výsypkových stanovištích. Zpravodaj Hnědé uhlí56(4), 34-43
Stáhnout citaci

Reference

  1. BENEŠ, S., SEMOTÁN J., VORÁČEK V.: Klasifikace nadložních zemin pro účely rekultivace v oblasti Sokolovského revíru. Závěrečná zpráva stát. výzk. úkolu, Praha 1964.
  2. DAŇKO, V.N.: Ljupin mnogoletnij v lesnych kulturach pri rekultivacii zemeľ na Ukraine. 1980.
  3. DARMER, G.: Zur forstlichen Rekultivierung schwierigen Kippenboden in Braunkohlentagebaugebeit. Forst u.Jagd Jg. 5, 1955.
  4. DILLA, L.: Wo neue Walder waschen. Informationen Rheinbraun 2, Auflage Dezember 1969.
  5. DIMITROVSKÝ, K.: Příspěvek k poznání chemických vlastností zemin složených z cyprisových jílů na někte­ rých výsypkách v Sokolovském revíru. Vědecké práce VÚM, č. 7, str. 157-176, 1965.
  6. DIMITROVSKÝ, K.: Lesnické rekultivace antropogenních půd v oblasti Sokolovského hnědouhelného revíru. Monografie Praha 1976.
  7. DIMITROVSKÝ, K.: Lesnická rekultivace antropo­ genních půdních substrátů. SZN Praha, 1989.
  8. DIMITROVSKÝ, K.: Tvorba nové krajiny na Sokolovsku. Praha 2001, 191 s.
  9. DIMITROVSKÝ, K., KOUTNÝ, D., VESECKÝ, J.: Rekultivační arboretum na Sokolovsku. Lesnická práce, 3, 1984.
  10. DIMITROVSKÝ, K.: Zemědělské, lesnické a hydrické rekultivace území ovlivněných báňskou činností. Metodiky ÚZPI č. 14/1999.
  11. DIMITROVSKÝ, K.: Kategorizační procesy obnovy krajiny postižené báňskou a ostatní průmyslovou čin­ ností. Dílčí záv. zpráva ČZU, Praha 2005.
  12. DIMITROVSKÝ, K., KUNT, M., PROKOPOVÁ, D., ŠTIBINGER, J.: Problematika obnovy lesů na výsypkových stanovištích, jejich vývoj, struktura a skladba. - In: sborník referátů FŽP J.E.Purkyně Ústí nad Labem, 2008.
  13. DIMITROVSKÝ, K., KUNT, M.: Unikátní rekulti­ vační lesnické arboretum na Sokolovsku slaví svou 36-letou existenci. In: Sborník referátů z 11.uhelně geo­ logické konference. Přírodovědecká fakulta UK Praha, 2008.
  14. DIMITROVSKÝ, K., KUNT, M., KUPKA, I.: Rekultivační dendrologie. In: Sborník referátů z konfe­ rence Obnova lesního prostředí při zalesnění nelesních a devastovaných stanovišť. Kostelec nad Černými lesy, s.21-26, 2008.
  15. DIMITROVSKÝ, K., KUNT, M., KUPKA, I., ŠTI BINGER, J.: Problematika obnovy lesů na výsypkových stanovištích, jejich vývoj, struktura a skladba. In: Sborník referátů z konference Obnova lesního pro­ středí při zalesnění nelesních a devastovaných stanovišť. Kostelec nad Černými lesy, s.13-20, 2008.
  16. DIMITROVSKÝ,K.,DOLEŽELOVÁ,D.,ELIÁŠOVÁ, B.: Lesnická typologie a její využití v lesnické rekul­ tivaci antropogenních substrátů. In: Sborník referátů z konference u příležitosti nedožitých devadesátin pana Ing. Karla Plívy: Rozvoj lesnické typologie a její využití v lesnické praxi. Těchov-Čerhovice, 2012.
  17. DIMITROVSKÝ, K., KUNT, M., VACEK, O.: Geneze antropogenních substrátů na výsypkách jako základ pro vytvoření lesnické rekultivační typologie. Zpravodaj Hnědé uhlí, 1/2016, s. 39-51, 2016, ISSN 1213-1660.
  18. JONÁŠ, F., DIMITROVSKÝ, K.: Hydropedologická charakteristika výsypkových zemin v oblasti SHR a HDBS. Dílčí závěrečná zpráva. Praha, VÚM, 1972.
  19. KUNT, M., DIMITROVSKÝ, J., MODRÁ, B., PROKOPOVÁ, D.: Rekultivace fytotoxických výsypkových substrátů. Sborník ČZU FLE Obnova lesního prostředí při zalesňování nelesních a degradovaných půd. Kostelec n. Č. Lesy, 2007.
  20. KUTÍLEK, M.: Stanovení specifického povrchu půd a zemin. Práce ČVUT I, č. 3, 1963, SPN Praha.
  21. MEZERA, A., MRÁZ, E., SAMEK, V.: Stanovištně typologický přehled lesních společenstev. ÚHÚL Brandýs nad Labem, 1 tab., 1956.
  22. PLÍVA, K.: Přírodní podmínky v lesním plánování. ÚHÚL Brandýs nad Labem, 264 s., 1991.
  23. PRŮŠA, E.: Přirozené lesy ČR. SZN Praha, 246 s., 1990.
  24. PRACH, K.: Monitorování změn vegetace: Metody a principy. Český ústav ochrany přírody, 69 s., 1994.
  25. SEMOTÁN, J., DIMITROVSKÝ, K.: Charakteristika vodního režimu a propustnosti některých jílovitých výsypek v oblasti HDBS. Sborník referátů III. mezinár. sympozia o rekultivaci, Praha 1967.